Archiv autora: KDU Plzeň

Společenský večer KDU-ČSL

Společenský večer, který se konal v pátek 15.4., se velmi vydařil. Hosté si mohli příjemně zatančit, shlédnout několik tanečních vystoupení, vyhrát hodnotné ceny v tombole a zahrát si společenské hry. Děkujeme všem, kteří přišli a udělali tento večer vyjímečným. Těšíme se na další pokračování naší spolupráce.

Vaše KDU-ČSL


« 1 z 2 »

Rozhovor s náměstkem primátora města Plzně pro dopravu a životní prostředí – Ing. Petrem Náhlíkem

Jaká byla vaše cesta do politiky? Co bylo impulsem?

NahlikImpulsů bylo více. Moje cesta do politiky začala – aniž jsem to tehdy tušil – již po roce 1968. Na podzim 1970 bolševik zakázal Junáka a zabavil nám skautskou klubovnu, kterou jsme si vlastníma rukama postavili v Českém údolí v Plzni na Borech. Vůbec jsem to bezpráví nedokázal pochopit a vnímal jsem to jako velikou nespravedlnost. Rodiče nikdy v žádné straně nebyli, ale máma se velmi angažovala ve vedení skautingu – o pár let později to bylo příčinou mého nepřijetí na stavební průmyslovku. O gymnasium jsem se raději ani nepokoušel. Tak jsem šel na zedníka a tím jsem se stal „dělnickým kádrem“. Později jsem se na průmyslovku, obor dopravní stavby, dostal. To, že jsem začal jako zedník, mi nakonec pomohlo – vešel jsem se do jakési kvóty pro ty, co začínali od píky a dostal jsem se na ČVUT, obor geodézie a kartografie. Třetím impulsem bylo vydávání samizdatu neboli tzv. protistátní literatury. Vydávali jsme od roku 1980 v Plzni nikým nepovolený časopis s povídkami, básněmi, písněmi a další tvorbou našich kamarádů z oblasti trampské subkultury. Časopis skončil na přelomu let 1981/82 po zásahu Státní bezpečnosti (StB). Tento střet s bolševickou mocí byl pro mne a mou ženu impulsem pro to, abychom se pustili do vydávání něčeho, co bude mít opravdu politický rozměr. Jako první jsme vydali klíčový text Václava Havla Moc bezmocných… Do konce roku 1989 jsme na psacím stroji opsali a vydali desítky knih… Stali jsme se součástí komunity disentu, což vedlo od roku 1988 k naší pravidelné účasti na demonstracích proti bolševikovi, k výslechům na StB a k mému krátkému pobytu ve věznici Vykmanov. Toto období skončilo naší účastí na demonstraci 17. 11. 1989 – od Albertova až po Národní třídu. Tam jsem dostal od bolševických ozbrojených složek nakládačku a pár týdnů jsem pobyl v nemocnici. Poté jsem se angažoval v Koordinačním centru Občanského fóra v Plzni. Na podzim 1990 jsem na křesťanskodemokratické kandidátce vstoupil do komunální politiky v Plzni a té se pětadvacet let věnuji. Ať již v pozici nebo v opozici.

Jaké máte cíle během svého působení ve funkci náměstka primátora města Plzně pro dopravu a životní prostředí?

Cíle mám úměrné realitě. Finanční závazky města Plzně po výstavbě nového depa PMDP a nového divadla jsou takové, že se po roce 2014 muselo město v oblasti investic do oblasti dopravy bohužel velmi výrazně omezit. Oblast dopravy se skládá ze dvou základních směrů – podpora veřejné dopravy a investiční podpora směřující ke zlepšení komunikační sítě. Cíl pro obě oblasti je shodný – zlepšení životního prostředí v Plzni, odlehčení přetíženému centru a zlepšení dostupnosti středních škol, ZČU a pracovních příležitostí pro občany z celé plzeňské aglomerace veřejnou dopravou. Proto mezi mé priority patří vybudování městského okruhu – západní části (Křimice – Košutka) spolu s Plzeňským krajem (SÚS PK), východní části (Studentská – Jateční) spolu se státem (ŘSD). Další prioritou jsou přestupní uzly (PU) veřejné dopravy – zejména autobusový terminál v Šumavské ulici u hlavního nádraží ČD, na který jsme letos získali stavební povolení. Zde bude občanům z celé aglomerace umožněn přestup mezi rychlíky, osobáky, autobusovými spoji veřejné linkové dopravy (VLD) a MHD (2 linky tramvajové, 4 linky trolejbusové). Tato stavba naváže na přestavbu železničního uzlu, na níž se město Plzeň podílí spolu se SŽDC. I příprava dalších PU v Plzni je již ve fázi územního rozhodnutí: Slovany – přestup mezi spoji MHD a VLD z jižního Plzeňska, Kaplířova (mezi Úřadem práce a areálem ZČU) – přestup mezi spoji MHD a VLD z Klatovska a možná i Domažlicka… Mezi klíčové stavby patří 3. etapa rekonstrukce tramvajové trati na Karlovarské třídě, most generála Pattona, a tramvajová trať k ZČU. Občany ale potěší i drobné stavby, jako je lávka pro cyklisty ze Skrvrňan k ZOO. V oblasti dopravy je pro nás klíčová spolupráce se státem i krajem – tedy s ŘSD, SŽDC i SÚS PK.

MHD v Plzni funguje velmi dobře a tak je pro Plzeň v oblasti veřejné dopravě klíčový další rozvoj Integrované dopravy Plzeňska (IDP). Větší integrace je ovšem důležitá především pro všechny občany dojíždějící do Plzně za studiem či zaměstnáním. Zde Plzeň již udělala první krok ke sblížení tarifu pro vnitřní tarifní zónu IDP (území Plzně) s vnějšími zónami – od 1. 1. 2016 zlevnila jízdné pro žáky ve věku 6 – 15 let o 12,5%, ke stejnému datu svázala všechny slevy s Plzeňskou kartou (v rámci IDP měla Plzeň v období od 1. 4. 2012 de facto výjimku). Teď je nutné, aby krok ke sblížení tarifu udělal také plzeňský kraj. V Plzni jezdí senioři za 50% ceny jízdného, od 70 let zdarma, mimo Plzeň mají všichni senioři slevu jen 25%. Obdobné je to se studenty ve věku 15 – 26 let – v Plzni mají slevu 50% mimo Plzeň jen 25%. Pro rozvoj IDP je rozhodnutí kraje o rozsahu slev ve vnějších zónách IDP klíčové. Když se tak přes mé výzvy nestalo k 1. 1. 2016, je možné to udělat k 1. 9. 2016.

Jako náměstek primátora města Plzně jste jistě velmi vytížený. Jak odpočíváte?

Odpočívám především v lese. Jsem aktivní skaut a tramp a tak mám mnoho přátel, se kterými jezdím na tábory, horské túry, ale třeba i na vojenské Brdy – dřív, než tam začne působit aparát CHKO. Baví mne i práce na zahradě, se svými dětmi se věnuji i cykloturistice – zejména na Šumavě a v Brdech. Vrátil jsem se i ke svému hobby, které mne přivedlo do politiky – s přáteli vydáváme trampskou literaturu a časopisy. Působím i v porotě nejstarší české literární soutěže TRAPSAVEC, která vstupuje v lednu do 42. ročníku. Od roku 1994 vydáváme dva časopisy (brdský a celostátní), vydali jsme 111 knih, zpěvníků a publikací. Ta zatím poslední publikace – 2. díl zpěvníku Wabiho Ryvoly – má 450 stran s notovými záznamy, texty, grafikou i fotografiemi…

Co je potřeba, dle vašeho názoru, udělat pro to, aby veřejnou dopravu využívalo více cestujících?

mhd_zmenyOmezit parkování v ulicích v centru Plzně, vybudovat výše uvedené přestupní uzly, přiblížit (tedy zlevnit!!!) rozsah slev v příměstské autobusové dopravě v Plzeňské aglomeraci (tedy v celé současné IDP) na úroveň Plzně. Poté, co Plzeňský kraj vybere nové autobusové dopravce pro všechny oblasti svého území, bude integrovaná doprava zavedena do všech obcí v kraji. Jsem rád, že mezi samosprávou Plzně a kraje existuje shoda na tom, že preferujeme slevy pro občany, kteří jezdí veřejnou dopravou pravidelně – ať již za studiem či za prací. Proto je nutné, aby Plzeň a Plzeňský kraj směřovaly k rychlému sjednocení tarifu – již v roce 2016, nejpozději v roce 2017. Zá- roveň je potřeba společně vytvořit podmínky pro využití Plzeň- ské karty v rámci systému tzv. rodinných pasů a senior pasů, které budou umožňovat získání slev v městských i krajských zařízeních – od kulturních až po zdravotnická.

Jaká je podle vás úroveň dopravy v Plzni ve srovná- ní s jinými krajskými městy?

Jsem přesvědčen, že velmi dobrá a dokazují to i každoroční průzkumy mezi cestujícími. To ovšem neznamená, že není co zlepšovat. Tím, že Plzeň provozuje nejen autobusové linky, ale především páteřní tramvajové a trolejbusové trati, stojí město Plzeň provoz MHD podstatně víc peněz, než ve městech, kde se na ekologii nehledí a používají se jen autobusy. Těch 800 miliónů Kč ročně je vydáváno v zájmu občanů. Dovedete si představit, kolik automobilů by zahltilo Plzeň, kdyby neexistovaly tramvajové a trolejbusové linky?

Vaše KDU-ČSL

zdroj: www.poved.cz